Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku: Kreibich/Krejbich

Josef Krejbich a Miluše, roz. Kolomazníková, s dcerou Miluší

Příjmení Krejbich (v původní německé podobě Kreibich) pochází patrně z německého nářečního slova Kreibich = vranka, vraný kůň (středohornoněmecké slovo kreie/krewe a zdrobňující přípona -ich).

Novinky v místním spolku genealogů: Reportáž v Českém rozhlase, seriál o příjmeních a plán schůzek na příští rok

Schůzka spolku v listopadu 2024. Foto: Mnichovohradišťský spolek genealogů

Již od roku 2017 se v Domě Ludmila ve Veselé schází každý měsíc spolek nadšenců od 19 do 88 let, kteří pátrají po předcích a dalších rodopisných vazbách v našem okolí. Kromě toho si vyměňují zkušenosti s pátráním a rádi mezi sebe přijmou i úplné začátečníky, kteří by do tajů genealogie chtěli proniknout víc. A jak vyplývá z první věty článku, nezáleží ani na věku.

Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku: Česák

Branžež čp. 23. Zdroj: archiv Josefa Prskavce

Příjmení Česák není vyloženě ikonické ani jedinečné pro náš region, přesto zde má kořeny minimálně do 17. století. Hned v úvodu je ale nutné poznamenat, že místní nositel, kterého si zdejší starší generace zřejmě vybaví jako prvního – drogista Stanislav Česák – pocházel z Královéhradecka a jeho předci tam žili také již v 17. století. Právě na Královéhradecku je výskyt tohoto příjmení nejvyšší. Případnou příbuznost před tímto obdobím se mi nepodařilo prokázat. V současnosti je kromě Královéhradecka velký výskyt příjmení také na Plzeňsku.

Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku: Studničný

Svatba Miroslava Studničného, 1949

Rod Studničných, který má původ v Honsobě, se rozrostl do širokého okolí. Odkud přišel v roce 1730 Jan Studničný (nebo jeho rodiče) do Honsoba, kam se přiženil k Elizabetě (později čp. 6), zatím nevím. Rodiny měly hodně dětí (až devět), které často umíraly. Václav Studničný (1813–1889) přešel do Bud čp. 18 a odtud se rod rozšířil do Bakova nad Jizerou (stavitel Studničný), Maníkovic a okolních vsí. Já jsem se držel jen jedné větve, která skončila ve Veselé čp. 43, 46, 49. I tak měla hodně odboček v Honsobě, Budách a Veselé.

Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku: Jakš

Obrázek 8: Bratři Jakschové, zakladatelé rižské společnosti Jaksch & Co.

Příjmení Jakš nepatří mezi nejtypičtější v regionu a ani svým výskytem nijak nevyniká. Příjmení se do regionu začalo dostávat koncem 17. století a nejvíce bylo rozšířeno v první polovině 19. století. Výzkum byl veden až ke společnému předku všech hledaných linií, který žil v 16. století, od něj vzniklo mnoho rodových linií. Na Mnichovohradišťsku se příjmení objevilo tím způsobem, že různí lidé z různých rodových linií odešli ze svého původního domovského regionu (region okolo Ralska) a na Mnichovohradišťsku našli nový domov.

Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku: Pavlišta

Generace tří Rudolfů Pavlištů

Při sestavování rodokmenu svého rodu Švermů jsem začal sestavovat i rodokmen babičky Marie Studničné, rodem Pavlištové. Zjistil jsem, že to je velký rod, který se utvořil z jedné rodiny (10 dětí) Pavlištů ve Veselé Na návsi čp. 28 a který si zaslouží samostatný ucelený rodokmen. Předek František Pavlišta pocházel z Odolenovic čp. 16 (mezi Turnovem a Hodkovicemi nad Mohelkou). Původ rodu je asi z podhůří Orlických hor a Krkonoš. František se do Veselé přiženil 25. září 1884.

Seriál o typických příjmeních Mnichovohradišťska bude pokračovat v září

Seriál o typických příjmeních Mnichovohradišťska bude pokračovat v září

Hyka, Nohýnek, Šverma, Šimon, Sameš, Bukvička, Maděra... Připomíná vám to seznam spolužáků ze základní školy? A napadlo vás, že kdybyste vyrůstali na Moravě, vypadá tento seznam úplně jinak? Každý region má svá typická příjmení. A právě to je jedním z témat, kterým se zabývá Mnichovohradišťský spolek genealogů, sdružující více než tři desítky nadšenců pátrajících po svých předcích a dalších rodopisných vazbách.

Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku: Sameš

Josef Sameš z Bílé Hlíny s manželkou a 7 dětmi z 11 v roce 1919

Když v roce 1983 zemřela moje babička Barbora Jermářová, poslední z 11 dětí Josefa Sameše (1855–1940) z Bílé Hlíny čp. 4, pohřbu se účastnili všichni její synovci a neteře. Abychom se nesetkávali jen na pohřbech, vznikla myšlenka rodinných setkání. První se konalo v roce 1985, poslední – jubilejní desáté v roce 2022. V souvislosti s těmito setkáními jsem se začal zabývat nejen rodokmenem, ale také rozrodem Samešových z Bílé Hlíny. Na setkání jsme tak zvali potomky i s jiným příjmením. Postupně jsme objevovali další a další. Dnes těch žijících je již více než 1000.

Stránky

Odběr novinek o Mnichovohradišťsku

Přihlaste se k odběru informací e-mailem, aby vám už žádná z novinek na Mnichovohradišťsku neunikla!

Go to top