srdce mi buší jako zvon
od stropu visí lampion
a v něm svíčka lehce září
odráží se v moji tváři
jako roky v kalendáři
mám jich stále víc a více
temné dráhy zřítelnice
světlo vedou ke mně domů
touhle cestou lampionů
půjdu zpět a beze shonu
sám, za zavřenými víčky
hlídám klece a k nim klíčky
jsou už plné různých masek
pletenec ze snů a vrásek
kaleidoskop všech mých lásek
v duši mi zpívá srdce zvon
zni čistě žádný křivý tón















