Poezie Čeňka Pekaře: BÍLÁ MÍSTA

.
.
řekl mi mudrc v bílém plášti:
„Ten mozek váš je hrozně zvláštní.“
.
mám prý v něm krásná bílá místa
však pánbůh ví, co se zde chystá
.
léčil prý mozků víc než stovku
mozky, jež spadly na vozovku
jež koupaly se denně v rumu
teď plavou v lihu, díky umu
.
i mnohé jiné a bez příčiny
poznaly jeho nůž, za své činy
.
každému vždy a podle zásluh:
tvrdí chlap v bílém,
jako pánbůh
.
v temeni otevřel mi malou díru
můj vlastní průchod do vesmíru
.

Poezie Čeňka Pekaře: VRATNÉ DOTEKY

Poezie Čeňka Pekaře: VRATNÉ DOTEKY
.
těším se, až se ti
kolena podlomí
bude to určitě
pořádná pecka
země se zatřepe
ty ztratíš vědomí
ruka má zabloudí
dost často leckam
.
ve ztrátách – nálezech
mohli by hovořit
že občas v životě
je dobré (z)tratit
s pokorou nechám se

Poezie Čeňka Pekaře: ZE SLABIKÁŘE

Poezie Čeňka Pekaře: ZE SLABIKÁŘE

.
když plné je ticho, prázdných tónů
a lesklé jsou stíny, časných rán
uvolním z mysli bolest noci
a tehdy
já konečně usínám
.
v tom náhlé chvění tělem cvičí
krůpěje potu smáčí skráň
vnitřnímu tichu, se křičet příčí
však víra v sebe, je víc než zbraň
.
ač prázdný výkřik, je plný bolu
z druhého břehu divná záře
zas píšu příběh, z mého mládí
zase jsem v roli kronikáře
.
má svíce skomírá…
už jen tak čadí
tak jako tehdy
i dnes znova
tak jako slza

Poezie Čeňka Pekaře: I TY

Poezie Čeňka Pekaře: I TY

.
celou tu dobu šeptá mi tiše
i ty jsi tvůrce, chceš-li to slyšet
všichni jste vzešli z jednoho zdroje
můj není to problém
že nevíte kdo je... kdo
.
schovaný ve stínech vlastního snění
na otázku „Kdo jsem?“ odpověď není
lžeme si do kapsy své vysněné vize
vidím se v zrcadle, ach... vypadám cize
.
nikdy jsem netušil, že pravda se skrývá
zatímco stín nám všem vzpomínky vrývá
do duše, do srdce, do morku kostí
každý sám po svém se života zhostí
.
jsme jedno vědomí, co každé ráno

Poezie Čeňka Pekaře: RYBÁŘI

Poezie Čeňka Pekaře: RYBÁŘI

Viděl jsem krajinu v podivném oparu
kde řekou plavaly myšlenky všech tvarů
křičely na sebe, ve snaze překřičet
spílaly sobě, kdo větším je buřičem

Cákaly radostně, ve vzteku, s lítostí
možná jen dumaly nad lidskou malostí
proud je však unášel z dohledu čtenářů
co bude za ohbím množství má scénářů

Mezitím rybáři na břehu sedící
loví si své ryby jenom tak udicí
hodí se - nehodí, dobrá či špatná
pro ně je myšlenka každá prý vratná

Poezie Čeňka Pekaře: TRAMÍN S CHUTÍ VERLAINA

až tě bude, lásko moje
jednou taky, všechno bolet
až ti křídla, unavená
nedopřejí dlouhý dolet

až všechno, co jsi chtěla tak
už není víc, než pouhý brak
pak tvoje vášeň ke splínu
se topí v lahvi Tramínu

zapíjíš čas, jenž v přesile
tě svlékl z noční košile
a ústy, vlhkými od vína 
mi verše Paula Verlaina
šeptáš do ucha…

po nich má duše hladoví
stejně jak Baudelaire
dnes už vím
že srdce mé je Marina
jak plná láhev od vína

Poezie Čeňka Pekaře: HLEDIŠTĚ

Poezie Čeňka Pekaře: HLEDIŠTĚ

HLEDIŠTĚ

.

z temnoty slabomyslnosti

vykoukla hlava

.

nejisté

podivně velké oči

podobny metronomu

zatěkaly z místa na místo

z objektu na objekt

zcela neschopny

udržet jakýkoliv fokus

.

měly svoji zlou zkušenost

.

doposud totiž vše

co si vybraly za případný přístav

své útočiště

se ukázalo být iluzí

a ta vytoužená touha po spáse

jen tou třetí miskou

na trojramenných vahách

.

v ruce třímala trojzubec

Poezie Čeňka Pekaře: GALERIE

Poezie Čeňka Pekaře: GALERIE

GALERIE

mám svoji vlastní galerii
Louvre by mohl závidět
ty skici ve mě stále žijí
jsou jako žáčci ve třídě
na jednom místě neposedí
stále se hlásí o slovo
každý z nich chce být na popředí
svěsím je, bude hotovo

zas mohu chodit prázdným sálem
dívat se v klidu do ticha
být spokojený jenom s málem
vylil jsem víno z kalicha
však něco ve mně stále hlodá
žízeň se nedá uhasit
to prázdné plátno spát mi nedá
je ve mně jako parazit

Stránky

Odběr novinek o Mnichovohradišťsku

Přihlaste se k odběru informací e-mailem, aby vám už žádná z novinek na Mnichovohradišťsku neunikla!

Go to top