Před dvěma lety zemřel Jiří Flekna, handicapovaný autor kresleného humoru z Bakova nad Jizerou

Křest kalendáře, DPS Bakov nad Jizerou, 8. prosince 2009, s kreslířem Petrem Urbanem a starostkou Bakova Janou Štěpánovou. Foto: město Bakov nad Jizerou
Foto: archiv rodiny
Foto: archiv rodiny
První vtip, který vznikl jako dárek pro urologa a myslivce Ladislava Smetanu
S Martinem Růžkem. Foto: archiv rodiny
S Emilem Zátopkem. Foto: archiv rodiny
Výstava v Bakově nad Jizerou v roce 1990. Foto: archiv rodiny
S Václavem Knopem a Václavem Upírem Krejčím, bál Spokojeného domova. Nová Ves u Bakova, 1. dubna 2017. Foto: archiv Spokojeného domova
Pro kvadruplegika není kreslení vtipů tak jednoduché, jak si možná představuje běžný, zdravý člověk. Snímek z roku 2009. Foto: archiv Spokojeného domova
Křest kalendáře, DPS Bakov nad Jizerou, 8. prosince 2009, s kreslířem Petrem Urbanem a starostkou Bakova Janou Štěpánovou. Foto: město Bakov nad Jizerou
V zámecké zahradě v Mnichově Hradišti během konání Anenské pouti v červenci 2005. Stojící: „teta Kazi“, Miroslav Sýkora; vozíčkáři: Ludmila Marková, Ivan Zeman, Jiří Flekna. Foto: archiv Spokojeného domova
Křest kalendáře kresleného humoru 30. listopadu 2016 v Jičíně. Křtí herec Štěpán Tuček, uprostřed je tehdejší zaměstnankyně Spokojeného domova Šárka Knesplová. Foto: Petr Novák
Kniha kresleného humoru Jiřího Flekny vyšla na konci roku 2021 in memoriam. Foto: Jan Füši

Dnes jsou tomu dva roky od chvíle, kdy nás ve věku 61 let navždy opustil vozíčkář Jiří Flekna z Bakova nad Jizerou, který byl v širším regionu známý jako autor kresleného humoru. Jeho vtipy ale žijí stále. Pokud se chcete s tvorbou tohoto jedinečného kreslíře seznámit, můžete si pořídit knihu, která vyšla po autorově úmrtí jako vzpomínka.

Jiří Flekna se narodil 26. prosince 1959 v porodnici v Mladé Boleslavi. Celý život bydlel v Bakově nad Jizerou. Po základní škole absolvoval v roce 1978 střední odborné učiliště stavební v Praze. Následovala základní vojenská služba a poté nastoupil do Metrostavu a podílel se na stavbě metra. Celé dětství a mládí sportoval. Hrál závodně házenou, byl ve fotbalovém dorostu Sparty Praha a reprezentoval SOU Vodní stavby v šachu.

Foto: archiv rodinyFoto: archiv rodiny

Foto: archiv rodinyFoto: archiv rodiny

V létě 1980 v Jirkově životě přišel zlom. „Na jedné takové akci jsem dělal vylomeniny na okně a spadnul jsem,“ popisoval Jirka. Diagnóza zněla nezvratně: kvadruplegie. Ochrnutý byl od pasu dolů, výrazně omezenou měl i hybnost prstů na rukou. Také měl srostlý pravý kyčelní kloub.

Na začátku humoru byl prošlý občanský průkaz a urolog-myslivec
Na počátky své tvorby Jirka vzpomínal s nadhledem: „Maminka mi přinesla do nemocnice občanský průkaz, abych si ho podepsal. Ale já neuměl s těma rukama nic, natož se podepsat. A to stálo za úvahu změnit – bejt takhle postiženej a ještě se neumět ani podepsat. Vždyť mi nedají ani důchod! Takhle jsem dopředu myslel. Pragmaticky.“ Naučil se tedy držet tužku, ale psát se mu moc nechtělo. A tak začal kreslit.

První vtip vznikl v roce 1983, když byl Jirka hospitalizovaný na oddělení urologie v mladoboleslavské nemocnici. Namaloval jej jako dárek pro tehdejšího primáře MUDr. Ladislava Smetanu (1932–2020), který byl velký nimrod.

Nemocniční prostředí pak z velké části inspirovalo Jirku i v jeho další tvorbě.

První vtip, který vznikl jako dárek pro urologa a myslivce Ladislava SmetanuPrvní vtip, který vznikl jako dárek pro urologa a myslivce Ladislava Smetanu

Sex, sport a politika
Po nemocničním prostředí přišla další inspirace. V 80. letech se účastnil bienále kresleného humoru na téma sport, která pořádal časopis Stadión v Praze v Malostranské besedě.

Posléze v Jirkově tvorbě vykrystalizovalo téma handicapovaní. Je paradoxní, že zatímco některým zdravým lidem přijdou jeho vtipy na toto téma moc „drsné“, samotní handicapovaní se jimi velmi baví.

Dále Jirka kreslil vtipy na témata situací z politiky, manželství, sexu a všedního života.

Jako každý kreslíř měl i on oblíbená jména postav (Brunč a Kubrt) a samozřejmě i předobrazy některých aktérů svého humoru ve skutečných lidech ve svém okolí, ale i v sobě samém.

První samostatnou výstavu měl Jirka v roce 1989 v Galerii Jiřího Trnky.

Díky výstavám v 80. letech zažil Jirka řadu zajímavých setkání. Například s hercem Martinem Růžkem, atletem Emilem Zátopkem, fotografem Jaroslavem Krejčím či herečkou Vlastou Fabianovou.

S Martinem Růžkem. Foto: archiv rodinyS Martinem Růžkem. Foto: archiv rodiny

S Emilem Zátopkem. Foto: archiv rodinyS Emilem Zátopkem. Foto: archiv rodiny

Výstava v Bakově nad Jizerou v roce 1990. Foto: archiv rodinyVýstava v Bakově nad Jizerou v roce 1990. Foto: archiv rodiny

Okolo roku 1990 již měl za sebou několik výstav. První otištěný vtip Jirkovi vyšel v roce 1991 v Mladé frontě. V průběhu času měl příležitost se dostat se svou tvorbou do širšího povědomí řadou výstav i tiskovin. Navázal spolupráci například s městem Bakov nad Jizerou, Spokojeným domovem, internetovým portálem mesec.cz nebo přílohou Boleslavského deníku Embéčko.

A pokračovala i zajímavá přátelství a setkání, třeba s moderátorkou Jolanou Voldánovou, hercem Václavem Knopem, bavičem Václavem Upírem Krejčím, komičkou Adélou Elbel, scenáristou a spisovatelem Tomášem Kaprasem či novinářkou Lucií Fürstovou. Dostal se i do několika televizních reportáží, včetně pořadu České televize Klíč.

S Václavem Knopem a Václavem Upírem Krejčím, bál Spokojeného domova. Nová Ves u Bakova, 1. dubna 2017. Foto: archiv Spokojeného domovaS Václavem Knopem a Václavem Upírem Krejčím, bál Spokojeného domova. Nová Ves u Bakova, 1. dubna 2017. Foto: archiv Spokojeného domova

Ať žije vynalézavost!
Mezi Jirkovy přátele patřil také kreslíř Petr Urban. Ten kdysi prohlásil, že vtip se musí vysedět. „Já to mám jednodušší, protože při tom ležím,“ říkával se smíchem Jirka. Přesto pro kvadruplegika není kreslení vtipů tak jednoduché, jak si možná představuje běžný, zdravý člověk. Proto Jirka za výrazné pomoci svého švagra a synovce postupně vyvinul důležité pomůcky.

Například takový úchop tužky. Nejprve si ji musel Jirka různě složitě oblepovat lepicí páskou, později pro něj švagr vyrobil speciální nástavce (dřívko na tužce přitažené šroubkem).

Pro kvadruplegika není kreslení vtipů tak jednoduché, jak si možná představuje běžný, zdravý člověk. Snímek z roku 2009. Foto: archiv Spokojeného domovaPro kvadruplegika není kreslení vtipů tak jednoduché, jak si možná představuje běžný, zdravý člověk. Snímek z roku 2009. Foto: archiv Spokojeného domova

Samotná kresba vleže se samozřejmě neobejde bez podložky nad lůžkem a speciálního nástavce. I s tím si Jirka dokázal poradit.

Po načrtnutí vtipu obyčejnou tužkou přicházela na řadu kresba „načisto“. K tomu sloužilo plexisklo a lampička, která se dala operativně umístit tak, aby plexisklo podsvítila.

Křest kalendáře, DPS Bakov nad Jizerou, 8. prosince 2009, s kreslířem Petrem Urbanem a starostkou Bakova Janou Štěpánovou. Foto: město Bakov nad JizerouKřest kalendáře, DPS Bakov nad Jizerou, 8. prosince 2009, s kreslířem Petrem Urbanem a starostkou Bakova Janou Štěpánovou. Foto: město Bakov nad Jizerou

Jiří Flekna a Spokojený domov
Jiří Flekna se zapsal do místní historie také v oblasti sociálních služeb. V roce 2004 patřil mezi zakladatele obecně prospěšné společnosti Spokojený domov. Nebýt jeho, Spokojený domov by vůbec nevznikl. Právě jeho životní osud a potřeby totiž inspirovaly Kamilu Sedlákovou k založení tehdy (a v mnohém ohledu dosud) průkopnické organizace, zajišťující terénní sociální péči v takovém rozsahu, aby i lidé stejně těžce tělesně postižení jako Jirka mohli zůstat doma a nemuseli se stěhovat do pobytových zařízení. 

V zámecké zahradě v Mnichově Hradišti během konání Anenské pouti v červenci 2005. Stojící: „teta Kazi“, Miroslav Sýkora; vozíčkáři: Ludmila Marková, Ivan Zeman, Jiří Flekna. Foto: archiv Spokojeného domovaV zámecké zahradě v Mnichově Hradišti během konání Anenské pouti v červenci 2005. Stojící: „teta Kazi“, Miroslav Sýkora; vozíčkáři: Ludmila Marková, Ivan Zeman, Jiří Flekna. Foto: archiv Spokojeného domova

Spolupráce Jirky Flekny se Spokojeným domovem byla doslova symbiotická nejen pokud jde o sociální služby, ale i ohledně kresleného humoru. Spokojený domov mu pomáhal s organizací některých výstav, dopravou na ně, vydáváním kalendářů a dalšími záležitostmi týkajícími se jeho koníčku, a on pro něj „na míru“ kreslil vánoční pohlednice, plakáty a další materiály. 

Křest kalendáře kresleného humoru 30. listopadu 2016 v Jičíně. Křtí herec Štěpán Tuček, uprostřed je tehdejší zaměstnankyně Spokojeného domova Šárka Knesplová. Foto: Petr NovákKřest kalendáře kresleného humoru 30. listopadu 2016 v Jičíně. Křtí herec Štěpán Tuček, uprostřed je tehdejší zaměstnankyně Spokojeného domova Šárka Knesplová. Foto: Petr Novák

Splnění snů
„Jedním z mých snů bylo bezbariérové auto, které by umožnilo lidem, jako jsem já, podívat se někam na výlety. Do běžného osobního auta se totiž nedostanu a výlety sanitkou do nemocnice nepatří mezi ty úplně nejlepší zážitky z cestování. Spokojený domov však auto, do kterého pohodlně najedu i s elektrickým vozíkem, před časem pořídil a díky němu jsem již absolvoval třeba výlet do Prahy do Národního divadla,“ oceňoval Jirka.

„Dlouho byl mým snem první vydaný obrázek, což se splnilo. Potom jsem se chtěl dostat do knížky, což se mi taky podařilo. Asi tři stránky jsem měl v souhrnném vydání kreslířů časopisu Trnky Brnky. Pak jsem chtěl mít barevné obrázky, ty mi taky vyšly. Dále jsem se chtěl dostat na titulní stránku časopisu, což se díky zpravodaji Spokojeného domova podařilo dokonce několikrát,“ vzpomínal Jirka.

Velkým Jirkovým snem bylo vydání vlastní knihy. Poprvé o něm začal uvažovat v 90. letech, ale tehdy nesehnal dostatek finančních prostředků. Konkrétní představa o knize se začala rýsovat v roce 2019 ve spolupráci s dlouholetým spolupracovníkem Spokojeného domova Petrem Novákem. Jirka si zvolil formát a typ vazby, začal s asistentkou Magdou vybírat vtipy i schválil část připravených doprovodných textů. Měl ještě v plánu nakreslit i několik zcela nových vtipů, které by v knize měly premiéru, ale k tomu již bohužel nedošlo. Jirka totiž 26. března 2021 v nemocnici v Mladé Boleslavi zemřel. Sen o knize se tím ale nerozplynul. Díky Jirkově sestře Ivaně Juřicové, asistence Magdě Vítové, ředitelce Spokojeného domova Kamile Sedlákové a samozřejmě Petru Novákovi, ale i dalším spolupracovníkům se podařilo knihu dokončit. A v prosinci 2021 spatřila světlo světa. Symbolicky tak tento smutný rok ukončila nadějí, že Jirkovy vtipy budou žít dál.

Kniha kresleného humoru Jiřího Flekny vyšla na konci roku 2021 in memoriam. Foto: Jan FüšiKniha kresleného humoru Jiřího Flekny vyšla na konci roku 2021 in memoriam. Foto: Jan Füši

Knihu si můžete objednat na webu Spokojeného domova.

Mohlo by vás také zajímat:

Odběr novinek o Mnichovohradišťsku

Přihlaste se k odběru informací e-mailem, aby vám už žádná z novinek na Mnichovohradišťsku neunikla!

Go to top