Rod Kolumpků, konkrétně linie rodu mého dědy Vácslava Kolumpka, je starým rodem minimálně od 17. století usídleným na Mladoboleslavsku při farnosti Březno v obcích Domousnice, Čížovky, Dlouhá Lhota a Petkovy.
Původ příjmení
Původ příjmení Kolumpek s největší pravděpodobností vychází z latiny z domácké podoby rodného jména Kolumbán – to znamená holub (z lat. Columba). Stejný základ má například i příjmení Kolumbus. Příjmení Kolumpek má dnes 35 mužů, přechýlené Kolumpeková používá jediná žena, běžnější je příjmení Kolumpková, které má 28 žen. Na Mladoboleslavsku jsou to tři muži s příjmením Kolumpek a pět žen s příjmením Kolumpková, na Jičínsku devět mužů a pět žen, v Praze 15 mužů a osm žen, na Mělnicku osm mužů a osm žen.
Počátky rodu
Nejstarším hodnověrně doloženým nositelem příjmení Kolumpek je domkář Johann Columbek z Domousnic (asi 1670–1720). Rod Kolumpků je ve starší historii typickým představitelem chalupnického rodu, jehož obživa byla spojena se zemědělstvím, chovem dobytka a drobného domácího hospodářského zvířectva. Mezi rodovými povoláními však nacházíme i krejčího, obuvníka, poklasného u dvora, porodní bábu, traktoristu nebo strojníka. V jiné větvi rodu pak kováře nebo i učitele.
Ve sledovaném období se generace hlásily k římskokatolickému vyznání, po první světové válce někteří i k církvi Československé. Při studiu historie rodu bylo vycházeno z archivních fondů Státního oblastního archivu v Praze, především z matrik farnosti Březno a Řitonice, a ze sčítacích archů Státního okresního archivu Jičín. Psaná podoba Příjmení Kolumpek vykazovala v historii odchylky, a to buď Columbek, nebo Kolumbek.
Z Domousnic se Kolumpkové rozprchli do celých Čech. Jedna větev se dostala z Domousnic na Mělnicko do Kokořínského Dolu a Kaniny. Druhá větev přes Veselici a Ujkovice do Sobotky. Třetí větev do Karlových Varů a Prahy. Čtvrtá větev do Úhelnice a na Borek (Žaboklik) a na Ptýrovec. Větev mého dědy Vácslava Kolumpka přes Čížovky a Dlouhou Lhotu do Petkov.
Kolumpkovi v Petkovech čp. 35
Jako první přišel do Petkov František Kolumpek narozený na Čížovkách s manželkou Terezií, roz. Dvořákovou z Dlouhé Lhoty. V manželství se jim narodilo celkem sedm dětí. Pokračovatel rodové linie Josef Kolumpek, tkadlec a baráčník, se v roce 1859 oženil s Terezií Mendlíkovou z Rohatska. V manželství se jim narodilo pět dětí – synů. Všichni synové se dožili dospělého věku a založili rodiny.
Kolumpkovi v Petkovech čp. 26
Chalupník Jan Kolumpek se v roce 1885 oženil s Alžbětou Kameníkovou z Obrub. V manželství se jim v Petkovech čp. 26 narodilo celkem pět dětí. V roce 1913 zakládají malorolníci v Petkovech hospodářský spolek a Jan Kolumpek se stává prvním jeho předsedou. Tento spolek si v záhlaví stanov klade za cíl sdružit se v hospodářské družstvo ke společnému nakupování nářadí, strojů, semen, hnojiv a plemenného dobytka. Jako první hospodářský spolek nakupuje mlátící garnituru a staví kolnu na nářadí. Majetek tohoto spolku převzalo v roce 1952 jednotné zemědělské družstvo. Jan Kolumpek zemřel v roce 1927. Do matriky zemřelých farář napsal, že Jan Kolumpek patřil k nejvěrnějším katolíkům kostela svatého Štěpána v Řitonicích. Byl zpěvák a stavitel oltáře o božím těle.
Kolumpkovi v Petkovech čp. 4
Josef Kolumpek, než odešel do první světové války, stihl se oženit s Annou Tůmovou z Petkov čp. 4. V krátkém manželství se jim narodili tři kluci, a to v roce 1911 Josef, v roce 1912 Ladislav a v roce 1914 Jaroslav. Když bylo nejmladšímu Jaroslavovi 10 měsíců, maminka jim zemřela. O děti se střídavě staraly rodiny Kolumpkovy a Tůmovy. Josef Kolumpek padl v roce 1916 u Samary do ruského zajetí a od té doby je nezvěstný.
Kolumpkovi v Dlouhé Lhotě čp. 19
Vácslav Kolumpek jako mladý zedník a dělník pracoval mimo jiné v letech 1902 až 1905 na stavbě železniční trati Sudoměř – Mladá Boleslav – Stará Paka. Než odešel do první světové války, oženil se v roce 1916 s Marií Míškovou z Dlouhé Lhoty čp. 19. Ve válce byl na italské frontě jako kočí u vojenských tažných koní. Po válce přestavěl domek a špýchar v Dlouhé Lhotě čp. 19. V manželství se jim narodila v roce 1921 dcera Marie a v roce 1923 syn Václav. Václav Kolumpek mladší se v roce 1950 oženil s Marií Matesovou z Mladé Boleslavi. Pracoval jako traktorista a bagrista v STS Kněžmost, nejprve ve středisku Březno a potom ve středisku Luštěnice, bohužel zahynul tragicky v roce 1970 pod koly nákladního auta.
Obrázek 1: Novomanželé Václav Kolumpek a Marie, roz. Míšková, Dlouhá Lhota čp. 19, rok 1916
Obrázek 2: Novomanželé Václav Kolumpek ml. a Marie, roz. Matesová, Dlouhá Lhota čp. 19, rok 1950
Kolumpkovi v Ptýrovci čp. 17
Václav Kolumpek jako truhlářský dělník se v roce 1941 oženil s Vlastou Mikešovou z Úhelnice čp. 9. Pracoval v truhlárně v LIAZu v Mnichově Hradišti. Jeho velkým koníčkem bylo malování. Rád chodil s paletou a stojanem do přírody a maloval krajinu kolem Jizery. V mládí hrál i ochotnické divadlo. V manželství se jim narodily tři dcery. Aby rod nevymřel, požádal manžela nejstarší dcery Vlasty, aby si vzal příjmení Kolumpek. V manželství se Josefu a Vlastě Kolumpkovým narodili dva chlapci, v roce 1965 Roman a v roce 1970 Luboš. Bohužel manželé Kolumpkovi tragicky zahynuli v roce 2012 v autě na železničním přejezdu v Bakově nad Jizerou. Jejich první syn Roman zahynul tragicky v 31 letech rovněž při autonehodě. Václav Kolumpek zemřel tragicky v roce 1985, jeho žena Vlasta zemřela také tragicky. V roce 2002 ji srazil v Bakově nad Jizerou vlak.
Celý rod Kolumpků napříč větvemi je protkám tragédiemi. Od úmrtí malých dětí, přes padlé a nezvěstné v první světové válce až po autohavárie.
Před první světovou válkou žilo v Petkovech osm mužů s příjmením Kolumpek a šest žen s příjmením Kolumpková. Dnes tam s tímto příjmením již nežije nikdo.
Václav Pára, Mnichovohradišťský spolek genealogů, www.rodokmenymh.cz
Obrázek 3: Novomanželé Václav Kolumpek a Vlasta, roz. Mikešová, Ptýrovec čp. 17, rok 1941
Obrázek 4: Domek na Ptýrovci čp. 17
Obrázek 5: Obraz hospody Čarda na Jizeře u Ptýrovce
Prameny
Prameny:
- Matriky narozených, oddaných a zemřelých, SOA Praha.
- SOkA Jičín.
- SOkA Mladá Boleslav.
- Materiály z rodinného archivu.
- Informace od pamětníků a členů rodiny.
Literatura:
- Dobrava MOLDANOVÁ, Naše příjmení, Praha 2004.
Internet:
Všechny díly seriálu:
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 1. díl: Hyka
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 2. díl: Nohýnek/Nohynek
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 3. díl: Šverma
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 4. díl: Rejnart
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 5. díl: Šimon
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 6. díl: Šíp
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 7. díl: Sameš
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 8. díl: Pavlišta
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 9. díl: Jakš
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 10. díl: Studničný
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 11. díl: Česák
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 12. díl: Kreibich/Krejbich
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 13. díl: Stránský
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 14. díl: Míšek
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 15. díl: Flanderka
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 16. díl: Koťátko
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 17. díl: Tieftrunk
- Mapujeme příjmení na Mnichovohradišťsku – 18. díl: Kolumpek
